Difuzně otevřenou nebo uzavřenou skladbu stěny dřevostavby?

Redakce | Pondělí, 26. červenec 2021 |

Zemní vlhkost, zatékání srážkové vody a vnikání vzdušné vlhkosti do konstrukce – to vše ohrožuje dřevostavbu často mnohem více než klasické zděné domy. Proto je velice důležitá správná skladba obálky neboli obvodového pláště. Stavebník má přitom na výběr mezi dvěma systémy – difuzně otevřeným a uzavřeným, které se liší principem i materiály, z něhož jsou vyrobeny. Který je ovšem pro dřevostavbu výhodnější a podle čeho se rozhodnout?

Vzdušnou vlhkost bereme v našich příbytcích jako určitou samozřejmost, nad kterou se ani nezamýšlíme. Vzniká, když dýcháme, když vaříme, pereme nebo se sprchujeme. Vzhledem k fyzikálním zákonům chce tato vlhkost přecházet do prostředí s nižší koncentrací, tedy ven.

Právě nad touto fází se stavitel a stavebník setkávají a začínají přemýšlet, jakým způsobem ji dostat z domu. Existují dva způsoby, jak toho docílit – postavit dřevostavbu s difuzně otevřenou, nebo difuzně uzavřenou konstrukcí.

Zdroj ilustrace: autor článku Daniel Zeman

Difuzně otevřená skladba stěny dřevostavby – pára ven

Difuzně otevřená konstrukce dřevostavby pracuje na principu prostupu plynů. Zjednodušeně řečeno, taková stavba umožňuje vlhkosti prostoupit konstrukcí ven z objektu. Díky tomu zde nevznikají podmínky pro vznik plísní.

Nejčastěji se difuzně otevřená stěna skládá (směrem z interiéru do exteriéru) z konstrukční desky, izolace, vzduchotěsné fólie, izolace, rámové konstrukce a difuzně otevřené desky. Velmi důležitá je proto správná volba materiálu.

Pro izolaci difuzně otevřené konstrukce se používá například foukané dřevní vlákno, celulóza, minerální vata nebo dřevovláknité desky. Vzhledem k vyšší pořizovací ceně těchto materiálů je však difuzně otevřená konstrukce finančně náročnější, zároveň však tyto stavby mají lepší akumulační i zvukověizolační vlastnosti.

Množství vlhkosti prostupující z interiéru do fasády reguluje parobrzda, nejčastěji v podobě sádrovláknité nebo OSB desky, která dovoluje vodním parám odcházet ven řízeně. Je však také nutné řadit jednotlivé vrstvy obvodového pláště směrem do exteriéru tak, aby jejich hodnoty difuzního odporu postupně (ve směru ven) klesaly a aby páry nikde v konstrukci nestagnovaly.

TIP NA ČLÁNEK: Dřevostavba a difuzně otevřená skladba stěny

Zdroj ilustrace: ATRIUM s.r.o.

Zdroj ilustrace: autor článku Daniel Zeman

Difuzně uzavřená skladba stěny dřevostavby – pára nesmí do konstrukce!

V tomto případě vodní pára neproniká do konstrukce a nekondenzuje. Skladba stavby je v tomto případě složena z rámové konstrukce vyplněné minerální izolací a dále izolací z exteriérové strany. Nejčastěji se používá tradiční polystyren, jehož nízká pořizovací cena může být často hlavní motivací, proč se lidé rozhodnou právě pro difuzně uzavřenou konstrukci.

Difuzně uzavřená konstrukce vyžaduje přesnou a technologicky správnou manipulaci s parozábranou, jíž bývá nejčastěji plastová fólie plnící funkci vzduchotěsné vrstvy. „U difuzně uzavřených staveb je tato fólie více náchylná na případná poškození než celoplošné parobrzdné desky v případě difuzně otevřených konstrukčních systémů," uvádí Oldřich Šebek ze společnosti ATRIUM.

Parozábranu si lze totiž představit jako igelitový sáček naplněný vodou. Stačí i miniaturní dírka a sáček přestane plnit svou funkci. Podobně precizní musí být i samotná montáž dřevostavby, při níž se klade důraz na detaily, aby vlhkost v rosném bodě nezkondenzovala a vzniklé dřevokazné houby a hmyz nenarušily statiku.

TIP n ČLÁNEK: Difuzní vlastnosti použitých stavebních materiálů pod drobnohledem

Zdroj ilustrace: RD Rýmařov s.r.o.

Výhody i nevýhody difuzně otevřené a uzavřené skladby stěny dřevostavby

Každá konstrukce dřevostavby má tedy své pro i proti, některé mají své skalní zastánce, jiné zase zatvrzelé odpůrce. „Nelze úplně jasně vyhodnotit, která skladba je lepší a která horší," podotýká Petr Podlaha ze společnosti ALFAHAUS.

„Vždy záleží na kvalitě zpracování, na detailech, na použití jednotlivých materiálů. Pro někoho je důležitá ekonomika stavby, jiný preferuje přírodní materiály. Lze se setkat i s názorem, že u difuzně otevřených systémů není potřeba rekuperace a podobně. To je ovšem mýtus a holý nesmysl! Vždy a v každé stavbě záleží na tom jaké je vnitřní klima, a to souvisí s teplotou, vlhkostí nebo větráním. Právě to jsou základní ukazatele toho, jak se nám bude ve stavbě žít," uzavírá Petr Podlaha.

Zdroj ilustrace: autor článku Daniel Zeman

Autor článku: Daniel Zeman

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00